Sušení auta po umytí – základní vybavení

Pojďme se podívat na to, co je potřeba k šetrnému sušení vozidla. Největšímu riziku lak vystavujete, pokud se ho něčím fyzicky dotýkáte, prakticky největší nebezpečí napáchat na laku škody hrozí při umývání a následném sušení. Pokusím se proto shrnout teoreticky, jak se tomu vyhnout.

Čemu se vyhnout

Zejména starší motoristé mají zažité sušení pomocí jelenice. Jelenice je tvrdý hadr a pro sušení laku, alespoň z nějakého toho detailingového pohledu, je v dnešní době zcela nevhodná.

Podstatné je vědět, že dnešní mikrovláknové ručníky jsou pro sušení auta mnohem vhodnější. Lze je sehnat v rozmanitých velikostech, gramážích a cenách, takže každý si může vybrat dle svého gusta a rozpočtu.

Dále při sušení bych se vyhnul metodě „nechat uschnout na slunci“, pokud totiž neumýváte vyloženě měkkou nebo osmotickou vodou, tak po odpařené vodě na laku zůstanou zbytky minerálů (tzv. vodní spot), a ten zaprvé nevypadá hezky a za druhé může být problém ho odstranit.

Tip: Pokud byste přesto chtěli občas mít možnost nechat auto jen tak uschnout bezestrachu o vodní spot, přečtěte si o mých zkušenostech s malým domácím reverzně-osmózním filtrem, který toto umožňuje.

Naprostý základ – sušící mikrovláknový ručník

Obecně se dá říct, že pro základní sušení stačí jednoduchý mikrovláknový sušící ručník přímo určený pro sušení aut.

Vsuvka: S mikrovláknovýma (microfibre – MF) utěrkama neurčenými přímo k sušení je trochu záludnost v tom, že některé neumí sát vodu tak dobře jako jiné – jsou např. vhodnější zase na rozleštění vosku nebo leštících past.

Základní značkové ručníky lze koupit cca od 300 Kč – kdy dostanete 60×60 cm ručník průměrné gramáže. Nestačí většinou na vysušení auta úplně do sucha (možná pro malá městská vozítka), ale, nějak se začít musí!

Vyšší úrovní jsou potom vysokogramážní ručníky, jejichž cena se pohybuje od 600 do 1000 Kč a gramáž od 600 do 900 g/m2. S tímto ručníkem lze bez větších problémů usušit i větší auta.

Vždycky se ale hodí mít ručníků více, resp. mít vždy ještě jeden suchý ručník nebo alespoň menší mikrovláknové utěrky na dosušení posledních mokrých míst a kapek, které vždy odněkud vytečou.

Za ideální variantu považuju jeden velký vysokogramážní sušící ručník na stáhnutí veškeré vody (prostě takové základní usušení) a jeden nebo dva menší, základní sušící ručníky, na dojetí zbytků.

Jinak ale na dosušování stačí například několik dlouhosrstých mikrovláknových utěrek z Kiku (30×30 cm za 25 Kč/ks).

Dobrou alternativou ke klasickým ručníkům „s chlupama“ jsou tzv. wafflovité ručníky, které mají vlákna zašitá dovnitř a nehrozí, že budou při sušení pouštět vlákna, která budou zůstávat na laku, což je občas problém klasických ručníků.

Tímto bychom tedy měli shrnuté základní vybavené, pojďme se podívat ještě na pokročilé vybavení (které není vyloženě nutné, ale může hodně pomáhat – ať už k rychlejšímu nebo ještě šetrnějšímu sušení) a na samotné techniky sušení.

Mohlo by se vám také líbit...

2 komentářů

  1. Jan napsal:

    Prosím jak často perete vysokogramážní sušící ručníky? Po každém sušení , nebo po x sušení? Diky

    • admin-odhlaseny napsal:

      Ja osobne bych tipnul tak po kazdem patem suseni, ale zalezi. Nekdy se mi stane ze naberu z podbehu nejaky smeti nebo to po suseni nekde povesim a spadne to na zem, pak to peru hned, ale jinak si myslim ze neni potreba casto. :) Pak asi taky zalezi jestli tim rucnikem susim tvrdou nebo mekkou vodu, po tvrde vode uz po par susenich jde citit takova „ztuhlost“, ktera se neobjevi kdyz susim po oplachu osmotickou vodou :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *